Soubor Pramínek ve svých programech zpracovává písně, tance a zvyky z oblasti Horácka v podobě jednotlivých tanců a tematických bloků.

Soubor vznikl jako přípravka jihlavského souboru Vysočan. Postupem času se z něj stal samostatný spolek se dvěma dětskými složkami. Jeho zakládajícím vedoucím (a současným uměleckým vedoucím) je Miloslav Brtník. Organizačním vedoucím je Zbyšek Voda.

Muzika souboru (Hatscho), pod vedením Matěje Dohnala, je nositelem nemateriálního statku hry na tradiční lidové nástroje – skřipky. Na seznam nemateriálních statků tradiční lidové kultury České republiky byla Skřipácká muzika na Jihlavsku přidána v roce 2016.

Soubor má za sebou množství vystoupení nejen doma ale i v zahraničí. Účastnil se velkých českých festivalů (Strážnice, Pardubice –  Hradec Králové), pravidelně účinkuje na festivalech v ČR. Se svými choreografiemi se také účastní Celonárodních přehlídek choreografií. Soubor v posledních letech vystoupil na zahraničních festivalech ve Francii, Chorvatsku, či v Mexiku. V minulém roce uplynulo 35 let od založení souboru, které v dubnu oslavil celovečerním pořadem.

Skok, lašský skok, zbojnik, hajduk nebo hajduch jsou lidovém prostředí označením pro mužský skočný improvizační tanec charakteristický pro celou valašsko-pastýřkou kulturu. Na našem území byl zaznamenán v oblasti horského Laška a v gorolské oblasti Těšínska ve slezských Beskydech, tedy na pomezí Moravy, Slezska, Slovenska a Polska. 

Zásluhu na poznání lašského skoku má především sběratelka Věra Šejvlová, která na počátku 50. let 20. století tanec popsala a rekonstruovala jeho choreografickou podobu, kterou převzaly všechny lašské soubory a některé slezské.  

V programu slavností mu bude věnována speciální pozornost, prezentovat jej budou zástupci folklórních souborů Paskovjan, Ondráš z Janovic, Hlubina, Ondřejnica z Nové Vsi nad Ondřejnicí a možná i další. 

V roce 2022 oslavil Slezský folklórní soubor Opavica již 70. let od svého založení.

Od počátku umělecké činnosti pracovali v týmu manželé Marie a Svatopluk Bohušovi. Svinov byl a je domovskou obcí souboru. Opravdu velký úspěch dosáhl soubor v roce 1954 na folklórním festivalu ve Strážnici. Slezský folklór byl v této oblasti neznámý, ale velmi atraktivní

Za dobu své nejaktivnější činnosti bylo v souboru Opavica nastudováno více než 30 tanečních pásem například Čepení nevěsty, Co se zlobí – rádo se má, Taněc, Lendry, Vynášení mařeny a Vítání léta, U muziky, Babský, Žabský, Senoseč, Tanec s pivem, Pečeme koláče, Ze staré Ostravy a další.

Od jara roku 2016 je soubor opět v aktivní činnosti. Bývalí členové a rovněž řada nových tanečníků a zpěvaček uchovávají a dále rozvíjejí slezské kulturní tradice. Nově se členové souboru také zabývají výchovou dětských tanečníků a zpěváčků. Obě složky souboru stále přijímají nové adepty se zájmem o kulturní činnost.

Svá taneční pásma prezentují tanečníci a zpěváci na folklórních festivalech jako je Folklór bez hranic, Májová Plesná, Třebovický koláč, Sochovy slavnosti a další. Právě z těchto akcí jsou zde uveřejnění fotografie.

Autorka textu: prof. Ing. Martina Peřinková, Ph.D., předsedkyně zájmového spolku

Mládežnický folklorní soubor Paskovjan vznikl před necelými dvěma lety z mladých nadšených lidí spolku PO SÚSEDSKU a odchovanců dětského folklorního souboru Paskovjanek. Spolek PO SÚSEDSKU, který v tomto roce slaví své 10. výročí, se podílí na kulturním dění ve své obci a okolních obcích, snaží se o obnovu lidových tradic a zvyků, mapuje původní lidový oděv a snaží se zapojit širokou veřejnost do akcí pro děti i dospělé. Pořádá folklorní bál, masopustní původ a pochovávání basy, velikonoční krojované obchůzky, mikulášské obchůzky s paskovskými čerty, vánoční a velikonoční programy, Folklorfest nejen pro děti, taneční semináře, workshopy a výstavy. Soubor, ať už dětský nebo mládežnický, se pravidelně účastní folklorních festivalů a kulturních akcích u nás, na Slovensku a v Polsku, kde se snaží prezentovat zejména folklórní oblast Nížinného Lašska. Paskovjan se představí s cimbálovou muzikou Paskovjan.

Program slavností vyvrcholí lidovou veselicí pro účinkující i širokou veřejnost. Pozpivome, potaňcujem, poklabosime…..při muzice ZBUJNIK.